Rýma

Rýmu si dozajista alespoň jednou odbyl každý, jedná se o jedno z nejběžnějších onemocnění, s nímž se každoročně setká milióny lidí. Její symptomy jsou známy každému, ale jak k ní vlastně dochází a je opravdu takovým zlem, co jen obtěžuje? Rýma, latinsky rhinitis je onemocněním sliznice nosní dutiny, při níž dochází k jejímu otoku a tedy omezení průchodnosti. Málokoho by napadlo, že i v tomto případě jsou původcem všudypřítomné viry, konkrétně se jedná zejména o celou škálu rhinovirů. U malých dětí může být na vině i adenovir. Lidských rinovirů je v současnosti známo 99 druhů, jenž se liší stavbou proteinů na povrchu. Svou velikostí se řadí k jedněm z nejmenších, jsou velké pouhých 30 nm. Pro lepší pochopení jejich rozměru by se dalo poznamenat, že např. vir způsobující plané neštovice je 10x větší.


K jejich přenosu dochází dvěma cestami. Tou nejrozšířenější je pomocí kapénkové infekce, kterou do svého okolí nemocný šíří kýcháním i mluvením. K přenosu může dojít i přímým kontaktem s kontaminovaným předmětem či nemocným. Poté co se virus dostane do organismu, naváže se na epitelové buňky nosní sliznice a začíná se replikovat. Tento proces je velice rychlý, k replikaci začíná docházet již po 15 minutách a následná inkubační doba se pohybuje v rozmezí 20 hodin až 3 dnů. Rýma se velice často objevuje v období chladných měsíců a při velkých teplotních výkyvech. To je zapříčiněno zejména zvýšeným rizikem prochladnutí. Poklesem teploty na nosní sliznici dochází k oslabení její imunity. Zanedlouho následují první příznaky v podobě svědění v nose. Sliznice se v reakci na infekci zduří a prokrví, čímž je omezena průchodnost. Aby toho nebylo málo, následuje vodnatá sekrece. Virovým onemocněním oslabená sliznice je mnohem náchylnější k napadnutí bakteriemi. Výtok začne hlenovitět, infekce se velice často rozšiřuje do vedlejších nosních dutin. S tím je spojena bolest hlavy a zaléhání v uších. Dostává-li se sekret při polykání do krku, může vyvolávat dráždivý kašel. Rýma povětšinou po 5 až 7 dnech spontánně ustupuje i bez nějaké dramatické léčby. U malých dětí bývá častou komplikací propuknutí zánětu středního ucha.


Prodělaná rýma je povětšinou považována za nepříjemnou daň chladného počasí, avšak mělo by se na ní pohlížet spíše jako na nutné zlo. Jejím proděláním si totiž imunitní systém vytváří dostatek virových protilátek, čímž činí naše tělo o něco odolnější i vůči dalším nemocem. Problematika virové interference je poslední dobou často diskutovaným tématem v odborných kruzích. Jak se totiž ukazuje, běžná rýma by mohla sehrát podstatnou roli ve zpomalení případné pandemie prasečí či ptačí chřipky. Geneticky upravený adenovir posloužil vědcům z University of Pittsburg jako základ v přípravě nové vakcíny proti H5N1. Avšak je nutné konstatovat, že její účinnost byla prozatím testována pouze na myších.


Pokud rýma probíhá dlouhodobě nebo se velice často vrací, jedná se o její chronickou formu. V takovémto případě je nasnadě kontaktovat svého lékaře a pokusit se odhalit její příčinu. Sice se může jednat o projev oslabené imunity, ale ve hře je i několik dalších variant. Nejčastější příčinou chronické rýmy je alergická reakce. Ta vzniká reakcí imunitního systému na alergen, což vede k nadměrnému uvolnění histaminu. To vyvolá vodnatý výtok, kýchání, podráždění očí, výsev kopřivky či dokonce astma. Mezi další příčiny se může řadit přecitlivělost sliznice, dráždivé látky v okolí (čpavek, rozpouštědla), některé léky, ale také výkyvy hormonů během těhotenství, při užívání antikoncepce či snížené funkci štítné žlázy.